My Image
KOMEDIANTI ANEB VŠICHNI JSME UBU. 2009

žánr - absurdní hra se zpěvy
autor – Ludvík „Říha“ Řeřicha; na motivy her Alfreda Jarryho
druh loutek – marionety, maňásci


Snad se dá říct, že Král Ubu je až notoricky známým námětem, je to lidově řečeno „pěkná kláda“, na které si už mnoho divadelních bobříků vylámalo zuby. Moderního drama, ve kterém se jako v málo jiných perfektně zhmotňuje postava antihrdiny – zbabělého omezence otce Ubu, který ač sám neschopný souvislé myšlenky, kráčí až k převzetí moci v zemi doslova přes mrtvoly, z pozadí manipulován svou ženou. Dramatický záměr Na holou šel ale ještě o krok dál, než k pouhé dramatizaci klasického Jarryho předlohy. V provedení „divadlo na divadle“ nastiňuje divákovi jako nadstavbu k ubuovskému příběhu střet starého – kašpárkovského - a nového – absurdního – divadla, zasazený do konfliktu v rámci kočovné loutkářské společnosti.
KOMEDIANTI ANEB VŠICHNI JSME UBU je hra, ve které Na holou nejvíce ze všech dosavadních i budoucích počinů zapojili do představení živé herce. Po krátkém intru s předimenzovaným kašpárkem se ocitáme na vesnici cca na počátku 20. století, do které přijíždí hrát kočovní loutkáři svůj nový kus. Osobně se domnívám, že se jednalo o hru, kterou jsme, pravda, dramaturgicky úplně nezvládli, ale celkově ji nikdo nikdy dostatečně nedocenil… Protože:
Režijní pokyny páně Říhovy totiž byly nemilosrdně jasné –
HERCI SI NA JEVIŠTĚ MUSÍ VŠECHNO PŘINÉST S SEBOU!
To znamenalo v počtu 5 nebožáků:
– vyřezávané KRÁSNÉ OBROVSKÉ MASIVNÍ PROSCÉNIUM (které žádná porota mimochodem nedocenila – kde to žijeme, bylo z masivu, na zakázku dělané, sponzorský dar místního truhláře – jenom jak tam byly dodělávané ty dírky jako po červotoči, no řekněte mi, kdo tohle má??)
– všechny loutky, kulisy do proscénia a další herní propriety včetně umělé krve a toaletního papíru
– hudební nástroje – přátelé, nejsme troškaři, takže obr buben, heligón, akordeon, klarinet a vozembouch
– tohle vše bylo hercům navěšeno na tělo, do rukou jim vraženy hudební nástroje a řečeno: „Za zvuku hudby přijíždí kočovní loutkáři do vesnice“.
Dodnes mi přijde jako porušení fyzikálních zákonů, že Prochor s proscéniem na zádech zvládl hrát na klarinet…


Obsah:
Do vesnice přijíždí kočovní loutkáři hrát nový kus. Je to věc zapeklitá, protože principálka nový kus prosazuje, zatímco starší loutkář lpí tvrdošíjně na osvědčeném Kašpárkovi a Kalupince. Soubor má po příjezdu ještě volné odpoledne, a tak se rozhodne, že hru naposledy „sjede naostro“:
V malém království vládne starý král, který má jako rádce proradného otce Ubu. Ten prahne po moci, která s sebou přináší hlavně pohodlí, jídlo a pití, ale sám by se nikdy neodvážil nic podniknout. Má však zákeřnou ženu – matku Ubu – která jím manipuluje. Její pletichy nakonec dovedou otce Ubu až k tomu, že zavraždí krále a sám se ujme moci. Sousední království jim ale vyhlásí válku, ze které nakonec zbabělý otec Ubu utíká.
Do zkoušek divadelního souboru ale neustále zasahují nepříjemnosti – policejní kontrola v podobě dvou individuí toužících po dalších a dalších úplatcích, zvědavá hostinská,… Ale hlavně dochází ke gradování sporu mezi principálkou a starším hercem, který se prolíná do střetů matky a otce Ubu. Nakonec policejní kontrola zasáhne definitivně, zkoušku přeruší a vykáže soubor z města. Když smutní komedianti opouštějí štaci, nečekaně vjíždí na jeviště sám mistr Jarry a … „A představení nakonec bude!“.


Přehlídky:
Pražský tajtrlík 2009
Loutkářská Chrudim 2009

Ocenění:


S touto hrou už jsme na Hronov nejeli, kritika k ní naopak byla poměrně tvrdá. Vytýkala souboru především celkové ztvárnění námětu – líbivé kulisy, kostýmy i loutky, které svou barevností nekorespondovaly s depresivitou námětu. Také celková dramaturgie hry v mnoha částech povážlivě zakulhala. Další výraznou výtkou byla absence gradace – principálka s hercem i otec Ubu s matkou Ubu na sebe od začátku ječí, vůbec „ukřičená“ byl název, kterým kritici hru častovali nejraději.


Dobové složení souboru a obsazení:

Scénář, režie, výprava, loutky, osvětlovač, Jarry: Ludvík „Říha“ Řeřicha
Otec Ubu, loutkář 1, klarinet, zpěv: Jan „Prochor“ Procházka
Matka Ubu, principálka, hudba, akordeon, zpěv: Kateřina „Kachna“ Bímová
Král, heligón, loutkář 2, zpěv: Antonín Kříž
Loutkář 3, buben, zpěv: Michal Uhrin
Loutkářka, vozembouch, zpěv: Helena „Hellie“ Kreisingerová
Hostinský: Matin „Márty“ Choc
Hostinská: Kateřina Velvarská
Policajt 1: Pavlík „Google“ Vrzák
Policajt 2: Ondřej „Jezevec“ Chyba

FOTOGALERIE